1. turnus

Poslední etapa ještě o vítězi nerozhodla, a tak jsme se museli o zbytky území poprat dnes. O to byla sladší odměna. Vyhráli Čerokiové.

Závěrečná etapa rozhodne o tom, kdo vyhraje. Už z výrazů obličejů se dá vyčíst, že jde o všechno.

Konečně jsme se odpoutali od náročného indiánského zápolení a vrhli se do vln rybníka Rio Grande. Užili jsme si ho do sytosti a jak vidíte na obrázku, i želvu jsme při tom zkrotili.

V rámci další etapy jsme natáčeli moderní technikou postřehy z indiánského prostředí, abychom ho zachovaly pro další roky a dalším generacím. A dost jsme se u toho pobavili.

Abychom lépe poznali okolí našich savan, vydali jsme se do blízkého okolí. Někde jsme se dokonce pobratřili s místním obyvatelstvem. Počasí nám přálo, a tak jsme si po návratu opekli bizonní špekáčky.

Dnes jsme pokračovali v další etapě a opět rozšířili jednotlivá území. Záběry jsou z popisu akce Načelníci pak postavili naše první týpý.

Koňfrpál byla dnešní hra mezi jednotlivými kmeny. Všichni se dost zapotili, protože jezdit na koni a přitom házet balónem na bránu a ještě chytat zlatušku...no hrůza. Nejlépe to zvládl kmen Huronů. A ti nejmenší hráli Koňpolo. Opravdu se moc snažili.

I když předpověď počasí byla příznivá, nějak to nevyšlo. Jakmile vyběhneme do lesa, začne pršet. Takže nejlepší je to v jídelně. Zatopíme si, usušíme svršky a hrajeme hry, nebo nám vedoucí předvádějí Partičku. Tak snad zítra to bude s tím sluníčkem lepší.

Nejzkušenější šaman měl vidiny, že se blíží bílí muži, kteří mohou ublížit celému kmenu. Svolal tedy šamany z celého severního kontinentu, aby se domluvili o spojenectví. Kmeny se bohužel nedohodli, a tak se musí každý snažit na vlastní pěst.
 

Dojeli jsme bez problémů a už hrajeme v lese hry. Nejstarší oddíl si staví stany. K  svačině jsme měli croissant a k večeři bude uhlířina. To budeme asi jíst uhlí, nebo co? Ale nejvíc se těšíme na zahájení celotáborovky  Manitou. Bude to dneska večer.