2005 - Bílý mamut

Začalo to vlastně úplně nevinně. Robin se přehraboval na půdě u své babičky a objevil tam staré noviny s názvem Zpravodaj. Nejprve je chtěl odložit, ale do oka mu padl výrazný titulek „Návrat ztracených dětí!“ Článek popisoval okolnosti, za kterých se děti tehdy ztratily a nebyly několik měsíců k nalezení. V novinách stálo: "…po škole si jako každý den šly hrát na pahorek. A tam se to stalo. Týden hustě pršelo, vodou nasáklá půda pod pahorkem se zřejmě sesula a odkryla vstup do podzemí. Zvědavé děti se neubránily zvědavosti a do propadliny ještě to odpoledne společně vstoupily. Na další otázky, které by objasnily, co se s dětmi dělo dál, co viděly a zažily, proaztím vypovídají dost zmateně. Většinou vůbec nemluví, dorozumívají se v posuncích, ale přesto vypadají vcelku spokojeně. Už jen to, že se do obce vrátily po pěti měsících oblečené v kožešinách, s náhrdelníkem z kostí, vrhá na tuto záležitosti poněkud nejasné světlo. Největší radost mají samozřejmě rodiče, sourozenci a ostatní příbuzní, kteří už své blízké dávno oplakali. Vrásky na tváři jim ale stále dělá chování dětí. Když se jich jejich blízcí na něco ptají, odpovídají, že se poradí s bílým mamutem. Tohoto prehistorického chobotnatce (a přímého předka dnešních slonů) totiž děti stále kreslí. Určitě se k této neuvěřitelné příhodě v našich novinách vrátíme, neboť nás i naše čtenáře bude zajímat, co vlastně děti zažily." Robinovi se rozšířily oči a zběsile hledal další čísla starého Zpravodaje. Ani si nevšiml, že za ním příšla jeho spolužačka Renáta, a tak trochu si z něj začala utahovat, co že to předvádí? Když jí přečetl článek ze starých novin, se zájmem se zamyslela a začala mu s hledáním pomáhat. Ale přestože převrátili půdu vzhůru nohama, další čísla nenašli. A tak dostali nápad, zeptat se starousedlíků, jestli o této události něco vědí, zvláště když se stala v jejich kraji. Celé odpoledne pak chodili po obci a okolí, a ptali se na tu podivnou událost. Moc úspěšní nebyli, ale nedalekému kopci Čtvrťák se prý v minulosti říkalo Mamut. Že by přece jen stopa? Vydají se ke Čtvrťáku? Vezmou s sebou kamarády? Není to nebezpečné? Najdou také vstup do podzemí, kterým se dostanou do jiného časového pásma? Nebo tam děti tenkrát zabloudily a ve tmě se jim jen vytvořily určité představy? A co ten BÍLÝ MAMUT, kterého stále kreslí?

Rok: 

 

Táborové hry, celotáborové hry, neboli CTH, představují tématické zaměření každého ročníku. Jde především o sjednodující linku celého chodu letního tábora a vše se ji podřizuje - kostýmy, výzdoba, příběh hry a především oddílové programy všech oddílů. Na letním táboře Oskar si každý rok vymýšlíme svá vlastní originální a neotřelá témata celotáborových her tak, abychom si je chtěli také zahrát, bavilo nás je vymýšlet a účast na našem letním táboře byla nejen nezapomenutelným zážitkem, ale i poučná a obohacující.