Od brzkého rána se naší osadou rozléhalo hlasité blekotání. Po krátkém pátrání jsme zjistili, že se kolem našich příbytků motá unavený čert z místního mlýna, který nese na zádech děvče. Čert se nám svěřil, že mu omylem na záda skočila dívka, které se nemůže zbavit. Poprosil nás o pomoc, aby se mohl co nejrychleji vrátit v klidu do mlýna. Mezitím se v našem táboře zmocnil neklid, protože si Káča začala vybírat ženicha mezi našimi osadníky. Začala si vybírat vhodné bydlení a prostředí, do kterého by se mohla provdat. Abychom pomohli čertům, vydali jsme se proto po čertí cestě a zkoušeli od ostatních pohádkových postav vyprosit nějakou tu pomoc. Pohádky nám sice pomohly, ale nechtěly to zadarmo. U každého jsme museli splnit úkol. A tak děti se Sněhurkou vařily polévku pro trpaslíky, u Karkulky střílely po vlkovi a u vodníka zachraňovaly rybník. Po pohádkových stopách jsme se vrátili a čertovi ze mlýna poradili, jak tíhu ze zad setřást.
