26.7.2013 ČERVÍ DÍRA

 ČERVÍ DÍRA
Lucas
Od posledního incidentu byl celkem klid a jeho milovaná loď předla jako dobře najedená a napojená rota vojáků. Nic moc se nedělo a kromě občasného vrzání lodního trupu panovalo na lodi ticho. Jako palubní inženýr si tyto osamocené chvíle na můstku při svých nočních šichtách neskutečně užíval. Bavilo ho sledovat loď, kterou sám pomáhal navrhovat v provozu a nikdy neodolal tomu si s něčím hrát a zkoušel ji za pomoci nového CML lodi Holy ještě více vylepšit, zvýšit výkon nebo trochu poštělovat chod motorů.
Lodní můstek je místem neskutečné a neodolatelné moci a se svými terminály neživějším a nejbarevnějším místem na lodi. Po skončení prvních testovacích procedur zlepšujících redundanci přistávacích a brzdných motorů o dalších 17% se však stalo něco s čím on ani Holy nepočítali. Z hlavního okna u židle navigačního důstojníka zahlédl oproti vesmírné tmě jakýsi záblesk a jakoby náznak pohybu.
"Holy, nemyslíš, že bys mi měla něco říct?"
"A co jako?", odpověděla Holy ze svého proskleného monitoru normálně nazývaného oknem.
"Třeba něco o tom záblesku na levoboku, zdál se mi být proklatě blízko a celkem mne stresuje, že lodní senzory mlčí. Cos s nima zase prováděla? Ještě včera byly schopné zachytit žaludeční nevolnost mravence na 100 parseků."
"Já? Vůbec nic. Jenom jsem nechala probíhat kompletní stress-testy jak vždycky jednou za den. "
"Teď? Vždyť jsme uprostřed ničeho, kdo ví, co tam na nás venku číhá…!"
"Ale já… no dobře pustím ti to na obrazovku. Myslela jsem, že ty jsi tu expert." a na obrazovce se objevila interpunkční znaménka přeložitelné ve vyplazený jazyk asi takto :-P.
V tu chvíli se mu málem zastavil dech. Trajektorie onoho objektu je míjela pouze o několik mil a byl uchvácen jeho nádherou a velikostí. Byla to kometa o průměru středně velkého města a hrála symfonií barev duhy a neobvyklou symbiózou mezi ledem a ohněm. Nejzajímavější na tom všem bylo zdání vědomé změny směru. Vypadalo to, jako by to nebyla kometa, ale spíš raketa, protože se naprosto přesně stáčela do prázdného sektoru hvězdné mapy. Tam přece nic být nemá, pomyslel si, ale jak věděl už hodně dlouho, tak jestli něco nelže, jsou to gravitační pole a síly kolem velkých vesmírných objektů.
"Vzbuď kapitána a sděl mu, že bychom měli něco prověřit. Máme tu asi jednu neobjevenou planetu a podle senzorů je celé jádro naší malé milé kometky tvoří Prach-y."

O mnoho probděných hodin sledováním oné potulné komety, dorazili k orbitě planety s atmosférou S3, naprosto nevhodnou pro jakýkoliv život založený na bázi úhliku, a pozorovali kometu procházející její atmosférou a celý výjev byl natolik fascinující, že na v té době už zalidněném můstku nikdo ani nemluvil. Kdyby tuto situaci pozoroval někdo z větší dálky, asi by mu připomněla velké děcko skákající kufr do vody a jediné, co tomu chybělo, bylo hlasité "šplouch". V průběhu sestupu atmosférou se kometa rozštěpila na 7 kusů a ty se rozletěly do všech koutů planetky.
"Zahajte přibližování, tohle musíme prozkoumat.", zavelel Will, jak by každý předpokládal.
Nechtělo se mu to vůbec líbit. Na té planetě bylo něco zvláštního a podivně znepokojujícího.
"Holy, udělej podrobně testy atmosféry a zjisti, jaký bude mít vliv na trup lodi."
"Simuluji…. … … … … … … … … … … … … … … Mám špatné zprávy. Nemáme víc než 3 hodiny."
Bylo mu naprosto jasné, co přijde a také se přišlo.
"Slyšeli jste Holy. Máme jenom tři hodiny. Tak hurá na prach-y."