24.7.2013 CAROLINE

Přišla zase jako jedna z posledních. Kdybych se nemusela třikrát převlékat a přežehlovat uniformu byla bych tu dřív. Ve výcvikovém táboře bylo na brzkou ranní hodinu až podivuhodně živo. Slunce zrovna vycházelo a na stanovištích bylo ještě prázdno. Vzduchem se neslo vlhko rosy, sem tam se po rozblácené zemi povalovaly chomáčky mlhy a shromážděný dav instruktorů se tetelil nervozitou. Rozhlédla se kolem a viděla samé známé tváře. Alespoň ji nechali v její partě, se kterou toho již tolik zažila, jak smutného tak veselého a nezapomenutelného, ale co bylo nejdůležitější – vyrážela na nejnebezpečnější misi, jakou kdy lidstvo vypravilo s nejneohroženějším  vůdcem a kapitánem všech dob, a co bylo nejdůležitější, se svými přáteli po jejím boku. Dnes je čeká výcvik. Snad si na to vzala správné boty a neudělá si hned první den ostudu; tak moc jí na tom záleželo.
Na nástupu stála hned v první řadě, hnedle mezi Mathewem a Petrou, svými nejlepšími kamarády a druhy v nepohodě. "Co myslíš, je jakej je ve skutečnosti? Je to opravdu takovej frajer, jako se o něm povídá?", špitla do prostoru a Mathew utrousil jako vždy koutkem úst: "No jestli není, tak se to my dozvíme, jako první." a usmál se na ni. Sice jí to na klidu moc nepřidalo, ale mohlo by to být i horší. Čeká nás asi pekelně dlouhý den.
Na první pohled by si asi nikdo netipnul její hlavní specializaci – vesmírné iontové motory – dělalo ji strašně dobře někoho trochu vyvést z míry, překvapit. O pět minut později nakráčel svižným a sebejistým krokem On, Will, dobyvatel, objevitel a na první pohled správný, férový chlap.
"Pozorně mě poslouchejte.", začal a mezi zkušenými astronauty si nikdo nedovolil ani dýchat, "za chvíli nám sem naběhne tlupa rozdováděných nováčků, které musíme za dnešní den připravit na výpravu do Středu vesmíru. Většina z nich na ni nebude připravená, ani až se vrátí. Vy jste to nejzkušenější, co mi armáda mohla nabídnout. Jak se tak na vás dívám, mohlo to být i horší.", prohlásil a Caroline se cítila, jako by celou dobu mluvil právě k ní, až tak byla nervózní. To zvládneš holka, přežila si už horší věci, pomyslela si a dodávala si tím odvahy.
"Než dneska skončíme, musíme mít posádku rozdělenou do skupin a každý z vás si vybere své učně, zástupce a členy skupin. Na co čekáte? Až nám raketa odletí? Šup na stanoviště. A dejte jim co pro to. Nebude to procházka růžovou zahradou."
Vyrazila, jak nejrychleji mohla a celou cestu do strojovny přemýšlela o tom, co Will říkal. Nebude to žádná legrace a nesmí ho zklamat. První přicházeli postupně a celkem zvesela na to, že nikdo z nich ani netuší, co obnáší práce a profese opraváře. Už od malička milovala vůni motorů, oleje a zvuk dobře promazaného stroje, zpívajícího ódu na svého údržbáře. Schválně, kolik jich uspěje v její zkoušce?